Bílé zlato bílé není

Tohle je klíč ke všemu ostatnímu. Zlato je z podstaty žluté a žádnou příměsí se nedá odbarvit úplně. Slitiny, kterým říkáme bílé zlato, mají ve skutečnosti nádech do šeda, žluta nebo lehce do hněda. Bílého vzhledu se dosahuje až povrchovou úpravou — vrstvou rhodia, což je kov z platinové skupiny, který je jasně bílý a velmi tvrdý.

Když tedy bílý prsten po letech nošení začne prosvítat do žluta, neděje se nic záhadného: obrousila se rhodiová vrstva a je vidět slitina pod ní. Zlato tam bylo celou dobu a je ho tam pořád stejně.

Dvě různá bílá zlata

Pod jedním názvem se skrývají dvě odlišné receptury a je užitečné vědět, kterou máte:

  • S palladiem. Dražší varianta. Slitina je od přírody světlejší, šedavá, a bez rhodiování vypadá slušně. Palladium je samo o sobě drahý kov z platinové skupiny.
  • S niklem. Levnější a tvrdší. Bez rhodiování má znatelně teplejší, nažloutlý tón, proto se rhodiuje vždycky. Nikl je ale běžný alergen — pokud vás po prstenu svědí prst nebo se objeví vyrážka právě ve chvíli, kdy se obrousilo rhodiování, je to typický scénář.

V EU je uvolňování niklu z předmětů v dlouhodobém kontaktu s pokožkou regulováno, takže novější šperky bývají v tomhle ohledu bezpečnější než ty z 90. let.

Proč je cena stejná jako u žlutého

Výkupní cena se počítá výhradně z podílu ryzího zlata ve slitině. Bílé zlato 585 obsahuje týchž 58,5 % zlata jako žluté zlato 585 — jen zbývajících 41,5 % je namícháno jinak. Cena za gram je proto prakticky shodná.

Neplatí to úplně přesně jen v jednom případě: u bílého zlata s vysokým podílem palladia má i legura vlastní hodnotu. Rozdíl ale bývá malý a nepřebije rozhodující faktor, kterým zůstává ryzost. Aktuální rozpětí najdete v ceníku výkupu, mechanismus výpočtu popisuje článek Cena zlata za gram.

Rhodiování hodnotu nepřidává

Rhodiová vrstva má tloušťku v řádu desetin mikrometru. Její hmotnost je proti šperku zanedbatelná, takže do výkupní ceny nevstupuje prakticky vůbec — i když je rhodium jako kov dražší než zlato.

Z toho plyne praktický závěr, který lidem šetří peníze: nenechávejte šperk před prodejem přerhodiovat. Obnova povrchu u zlatníka stojí obvykle několik set korun a na výkupní nabídce se neprojeví. Prsten, který jde k výkupu, může klidně zežloutnout.

Kdy se rhodiování naopak vyplatí

Situace je jiná, pokud šperk nechcete prodat, ale dál nosit — nebo ho prodáváte jako šperk, ne jako kov. U zachovalého značkového kusu, který půjde k dalšímu nositeli, vzhled roli hraje. Obnova rhodiování je běžný servisní úkon a u prstenů nošených denně se opakuje zhruba jednou za dva až tři roky.

Jak ryzost ověříme

Ryzost bílého zlata určíme bezkontaktním testerem a podle puncovních značek, hmotnost zvážíme na cejchované váze. Jedna poznámka k měření: tester čte povrch, takže se u rhodiovaných kusů měří na místě, kde je vrstva obroušená, nebo se výsledek koriguje — jinak by přístroj četl rhodium místo slitiny.

Pozor také na záměnu: bílé zlato, platina a palladium vypadají podobně. Platina se značí 950 nebo Pt a je znatelně těžší; palladium nese značku Pd. Rozdíl v ceně je přitom podstatný, takže se u nezřetelně značených kusů vyplatí nechat kov určit.

Ocenění v Brně

Přineste šperky na Kotlářskou 28 v Brně-středu — ryzost i hmotnost ověříme zdarma. U kusů s kameny oceňujeme zvlášť kov a zvlášť osazené diamanty; podrobnosti na stránce výkup šperků.