Prsten není jeden kus kovu

Tohle je klíč k celé kontrole. Běžný prsten s kamenem se skládá z obroučky, korunky držící kámen, krapen, pájených spojů a u zvětšovaných kusů také z vložené vsuvky na spodní straně. Každý z těchto dílů mohl vzniknout jindy, jinde a z jiné slitiny.

Proto nemá smysl ptát se „je ten prsten zlatý?" jako na otázku s jednou odpovědí. Poctivý zlatý prsten může mít vsuvku z méně ryzího kovu, stejně jako pozlacený prsten může mít poctivý zlatý punc na jednom přiletovaném dílku. Kontroluje se každý díl zvlášť.

Kde prsten nejčastěji nesedí

  • Spodek obroučky. Nejvíc se odírá o prst a o ostatní prsteny. Pozlacení se prodře právě tady a prosvítá měď nebo mosaz.
  • Vsuvka po zvětšení. Zlatník ji vkládá při úpravě velikosti a nemusí být ze stejné slitiny jako zbytek. Barevný rozdíl na spodku bývá právě tohle — ne padělek, ale oprava.
  • Krapny. Drobné a namáhané. U pozlaceného kusu na nich zlato mizí jako první.
  • Spoj korunky s obroučkou. Ostrý barevný přechod nebo viditelná pájka jiného odstínu.
  • Vnitřek obroučky u puncu. Jestli je značení vyraženo na samostatné destičce přiletované dovnitř, pozor — punc pak patří té destičce, ne prstenu.

Falešně puncované výrobky existují

Puncovní úřad opakovaně upozorňuje, že se na trhu objevují falešně puncované zlaté výrobky, jejichž značky laik od pravých nerozezná. Ryzostní číslo 585 nebo 750 dokáže vyrazit kdokoli s raznicí za pár set korun. Státní punc má naproti tomu předepsaný tvar, symbol a číslo ryzostní třídy — vyfoťte ho v makro režimu a porovnejte s přehledem platných značek.

Platí to ale i obráceně: chybějící nebo nečitelný punc sám o sobě padělek nedokazuje. Drobné a staré prsteny mívají značku setřenou nošením a některé kategorie výrobků povinnosti puncování nepodléhaly.

Odkud padělané prsteny nejčastěji pocházejí

Zkušenost z pultu ukazuje několik opakujících se situací:

  • Inzerát bez dokladu. Cena výrazně pod hodnotou deklarovaného zlata, prodávající spěchá a odmítá se sejít v obchodě. U poctivého prodeje není důvod k žádnému z toho.
  • Suvenýr z dovolené. Prsteny kupované na tržnicích v přímořských destinacích bývají dublé nebo tombak s puncem, který neodpovídá žádné evropské normě.
  • „Dědictví po babičce". Často jde o poctivou bižuterii z první poloviny 20. století, kterou v rodině nikdo nikdy netestoval. Není to podvod — jen se nikdo nepodíval.
  • Prsten po opravě. Kus je pravý, ale vsuvka nebo nová korunka jsou z jiné ryzosti, takže výsledná průměrná ryzost je nižší, než punc slibuje.

Co doma nedělat

  • Neškrábat o neglazovanou keramiku a nepilovat do obroučky — rýhu už nikdo nezacelí.
  • Nenanášet kyseliny ani bělidla přímo na šperk.
  • Nezahřívat zapalovačem; pájka i kámen to nemusí přežít.
  • Nevylamovat kámen kvůli vážení a nerozebírat staré značené kusy.

Když jste prsten už koupili

Pokud se ukáže, že koupený prsten neodpovídá popisu, je podstatné mít co doložit. Uschovejte si inzerát nebo popis zboží, doklad o zaplacení a komunikaci s prodávajícím. U nákupu od podnikatele máte práva z vadného plnění; u prodeje mezi soukromými osobami je vymáhání složitější, ale doklad o tom, co bylo slíbeno, je základ.

Před jakýmkoli dalším krokem si nechte písemně doložit skutečný stav — tedy zjištěnou ryzost a hmotnost. Bez toho tvrzení proti tvrzení nikam nevede.

Jak získat jistotu

Odborník posoudí nejprve konstrukci, značení a povrch a teprve pak zvolí metodu ověření kovu — u prstenu se navíc měří obroučka a korunka odděleně, protože se mohou lišit. U hodnotnějšího kusu se samostatně posuzuje kámen, značka výrobce a případná starožitná hodnota.

Přineste prsten na Kotlářskou 28 v Brně-středu a nechte si ho zkontrolovat při bezplatném ocenění zlata. Jak si kus prohlédnout doma ještě předtím, shrnuje článek Ověření zlata doma bez poškození.